Jeff byl původně mladý chlapec s občasnými psychopatickými sklony, který se nastěhoval společně se svými rodiči a bratrem Liu do nového města. Bezprostředně po jejich nastěhování se objevili tři kluci, kteří začalo Jeffa a Liua šikanovat. Ti je však brutálně zmlátili. Bohužel se na to přišlo. Liu vzal všechnu vinu na sebe a byl zatčen. Kvůli tomu Jeff začal propadat depresím. Jeff se rozhodl že Liua pomstí a tři tyrany brutálně zavraždil. Než však jeden z nich zemřel, stihl Jeffa polít bělidlem a zapálit.V tomto okamžiku byla Jeffova psychika poškozená natrvalo.
Jeff se probudil až v nemocnici se svými rodiči a již propuštěným bratrem Liu. Když mu doktoři sundali obvazy, ukázalo se, že Jeffova tvář je znetvořena- byla mrtvolně bílá s vyvalenýma očima a krvavě rudými rty. Jeff se začal smát a říkal že se mu nová "strašidelná" tvář líbí. Doktoři v domění že je to pouze vedlejší účinek léků propustili Jeffa domů.
Ještě té noci přišla matka za Jeffem a viděla co provedl. Rozřízl si pusu od ucha k uchu aby vytvořil stálý úsměv a propálil si oční víčka aby vždycky viděl svou "krásnou" tvář. Matka se lekla, běžela za manželem, a křičela že jejich syn je nebezpečný a potřebuje usmrtit. Jeff však oba rodiče ubodal k smrti. Poté přišel za Liuem. Když Liu otevřel oči, Jeff řekl jen "Jen jdi spát" a taktéž ho zapíchl nožem.
Bezprostředně poté se po okolí začal potloukat neznámý vrah. Jeho vraždy přežil jediný chlapec, jenž vypovídal:
"V noci jsem se probudil a mé okno bylo otevřené i když jsem ho zavíral. Šel jsem ho tedy zavřít a znovu jsem si lehl do postele. Nemohl jsem však usnout. Měl jsem pocit že mě někdo pozoruje. Otevřeol jsem oči a leknutím jsem nemohl dýchat. Ve stínu, ozářen jen paprskem světla z venku stál muž. Jeho tvář byla mrtvolně bledá, měl obrovské, černě ohraničené oči a široký psychopatický úsměv od ucha k uchu. Díval se na mě snad celou věčnost a nakonec řekl prostou ale naprosto šílenou větu: "Jen jdi spát". Začal jsem křičet a právě to ho pobídlo. Vytáhl nůž a pokusil se mě zabít. Mlátil jsem sebou a ze všech sil jsem se bránil. Pak přišel můj táta. Muž se otočil a hodil po něm nůž. Ten se mu zabodl do ramene. Byl by nás oba zabil, kdyby soused nezavolal policii. Policie vtrhla do domu. Muž se rozběhl na chodbu a proskočil skleněným oknem. Viděl jsem jak běží a mizí v dálce.Nikdy nezapomenu na ten šok a zejména na ty nelidské oči. Tato vzpomínka mě bude doprovázet navždy.
2024 ©